Drahnou dobu jsem se mylně domnívala, že Jan Skácel je někdo, kdo píše ty hrozné uspávanky, které jsem od 6. do 9. třídy základní školy s železnou pravidelností slýchávala na věech recitačních soutěžích, které jsem se účastnila. Starých domech, pana Mozarta či Popelku jsem nemohla ani cítit. Přibližně v prvním ročníku střední školy jsem však prozřela a zjistila jednak to, že ty uspávanky jsou vlastně moc pěkné, když se v tichu čtou nebo je přednáší někdo, kdo to umí, druhak že kromě nich napsal i spoustu další poezie a kouzlu jeho křišťálových, náznakových básní jsem beznadějně propadla. Ani v tom nejodvážnějším snu by mne však nenapadlo, že se dají zhudebnit. A zhudebnit dobře, ba přímo výborně.
Stejně tak jsem po dlouhá léta svého života nechovala příliš kladný vztah k souborům zaměřeným na lidové písně, speciálně souborům moravské provenience ("hopsání v rytmu cimbálu" bylo první asociací, která mne napadala). Ale i z této averze jsem byla vyléčena.
A jednoho semináře z českého jazyka jsem uslyšela zázrak. Hradišťan - kapela zaměřená na moravské lidové písně hraje a zpívá Skácelovy verše. Byla jsem uzemněna i povznesena zároveň. CD O slunovratu jsem si neprodleně opatřila a čím více ho poslouchám, tím více oceňuji úctu a pokoru před Skácelovými texty, díky níž jsou písně křehké a pevné jako ledové květy na zamrzlém okně a prosvícené jasem zimního rána. Bonusem je druhé CD, na němž je zaznamenána beseda se samotným Skácelem, při níž Lubor Tokoš recituje jeho verše a Skácel vzpomíná na mládí, na svoje životní soudy a odpovídá na dotazy studentů.
Jiří Pavlica, umělecký vedoucí Hradišťanu, však nedávno podal ještě zářnější důkaz o svém umění spojovat zdánlivě neslučitelné protiklady v celky harmonické a působivé. vytvořil totiž CD nesoucí název "Chvění", na měž je možné slyšet texty jana Skácela, Vladimíra Holana nebo třeba altajskou lidovou poesii v podání Hradišťanu, brněnské filharmonie, souboru alikvótního zpěvu a bubenické skupiny.
Nevěříte? Taky bych nevěřila. Kdo chce uvěřit, musí uslyšet. Ukázky k dispozici na
www.hradistan.czFrantišek Kostlán
Johanko,
mám pro tebe knihu s názvem Bílá žízeň - jde o texty různých umělců vztahující se ke Skácelovi:
Zdeněk Kožmín, Milan Kundera, Věra Stiborová, Petr Král, Pavel Šrut, Emanuel Ranný, Ivan Diviš, Sylvie Richterová, Jaroslav Putík, Reiner Kunze, Ota Filip, Karel Šiktanc, Milan Jelínek, Jan Trefulka.
A ještě dotaz: Máš Skácelovu sbírku Zlé laně odcházejí k ránu?